Odpady

  1. Koloběh odpadu
  2. Papír
  3. Plasty
  4. Nápojový karton
  5. Sklo
  6. Kov

 

Jak správně třídit papír?

Papír je nejčastěji recyklovanou surovinou. Množství, které se ve světě ročně zrecykluje, se počítá na miliony tun. Každá česká domácnost vytřídí ročně skoro 46 kilogramů papíru – zhruba 90 % z toho je recyklováno a využito. Díky třídění a recyklaci papíru zachráníme ročně statisíce vzrostlých stromů.

5 až 7 – to je maximální počet recyklačních cyklů papíru. Opakovanou recyklací se totiž celulózová vlákna, z nichž je papír tvořen, lámou a postupně zkracují. Samotná recyklace papíru je velmi jednoduchá. Ale vezměme to od začátku.

Z modrých kontejnerů se vytříděný papír sváží na dotřiďovací linky, kde se zbavuje nečistot, třídí se podle druhů, následně slisuje do balíků a odváží do papíren. Papírny si vybírají sběrový papír podle toho, jaký papír se z něj následně vyrábí. Podle provozovatelů třídících linek je možné sběrový papír vytřídit až na 23 různých druhů.

Sběrový papír se třídí v několika fázích. Nejprve se ručně vyberou ze směsi papíru velké lepenkové krabice, které se následně slisují do velkých balíků. Poté se směs papíru pomocí dopravníku přesune do třídící kabiny. V ní se papír třídí na noviny, časopisy, případně menší lepenkové obaly a zbylý papír. Každý druh se lisuje zvlášť a každý míří k jiným zpracovatelům podle jejich požadavků. Papír, pro který není v ČR zpracování, se vyváží k recyklaci do zahraničí, nejčastěji do Německa, Rakouska, Polska nebo Slovenska. Některé speciální druhy papíru se naopak do ČR dováží.

Nejčastější způsob recyklace je výroba nového papíru v papírnách. Papírenská vlákna se získají ze starého papíru jeho rozvlákněním ve vodní lázni. Je to vlastně mixování papíru v nádobě s vodou do té doby, než se papír rozpadne na vlákna a další součásti. Rozvlákňovač je první místo, kde se z papíru oddělí nežádoucí příměsi, jako jsou lepicí pásky, laminované obálky a podobně. Vlákno se odsává z rozvlákňovače i s vodou a následuje další proces čištění na třídičích. Tam se odstraní ještě kancelářské sponky a drobné nečistoty. Takto vyčištěná směs vody a se následně nanese na papírenský stroj a na něm se vyrobí nový papír.

Papírny vyrábějí jak 100% recyklovaný papír (např. sešity, archivní boxy, šanony, toaletní papír), tak papír jen s určitým podílem recyklátu. Každá papírna má svůj výrobní program a zaměřuje se jen na některé druhy papíru. S trochou nadsázky je možné říci, že každý papír, který si koupíte, obsahuje určitý podíl vláken ze sběrového papíru.

Papírové vlákno má velice zajímavé vlastnosti, a proto se používá i pro výrobu tepelných izolací. Jedná se o izolace, které se aplikují jako foukaná tepelná izolace do dutin, jako jsou stropy a podlahy. Také je možné ji aplikovat ve formě nástřiku nebo se lisují do tepelně izolačních desek. Vlákno pro výrobu izolací se ze starého papíru získá také rozvlákněním, ale nikoliv ve vodní lázni, ale za sucha. Existuje i metoda výroby tepelných izolací, ve kterých se kombinuje vlákno z papíru a drcený pěnový polystyren. Papírenské vlákno má využití i ve stavebnictví, v některých zemích se přidává do asfaltových směsí, kterými se pokrývají vozovky. Takto upravený asfalt prý déle vydrží.

V naší obci můžete papír třídit do modrého kontejneru, který je aktuálně 1.

 

Do modrého kontejneru patří Do modrého kontejneru nepatří
  • časopisy, noviny, sešity, knihy bez pevné vazby
  • celé svazky knih s pevnou vazbou
  • papírové obaly, krabice, vše z lepenky
  • uhlový, mastný nebo znečištěný papír
  • obálky s fóliovými okénky
  • mokré papírové kapesníky, ručníky
  • papír s kancelářskými sponkami
  • rulička od toaletního papíru, plato od vajíček
  • bublinkové obálky pouze bez plastového vnitřku
  • dětské pleny

Příběh papíru

Zajímavý pohled na třídění a recyklaci přímo očima jednotlivých materiálů nabízí nové video spoty, umístěné na stránkách Samosebou.cz. Pojďme se tedy podívat na jakousi reinkarnaci vytříděného papíru, konkrétně přečteného časopisu. Mohl skončit odhozený někde na chodníku nebo ve směsném odpadu, ale dívka, která jej dočetla, mu dala druhou šanci – vytřídila ho do modrého kontejneru. A právě tady začíná nový příběh papíru.

Z modrého kontejneru vytříděný papír dopraví svozové auto na třídicí linku, kde jej nejprve dotřídí, slisují do balíků a odešlou k dalšímu zpracování do papíren. Tam tuto druhotnou surovinu rozvlákní, upraví a znovu využijí na výrobu papíru a dalších výrobků, dejme tomu krepového papíru. Kreativci z něj pak vykouzlí třeba papírovou růži, která pak možná právě Vám na pouti udělá takovou radost!

 

Jak správně třídit sklo?

Sklo – tento materiál je známý už tisíce let. A prakticky od samého počátku bylo jeho použití spojeno hlavně s potravinami, nápoji a později s okny. V současné době má sklo ještě mnohem širší škálu použití - od skleněných obalů a okenních tabulí až po speciální optická vlákna sloužící k přenosu informací.

Každá česká domácnost ročně vytřídí přes 27 kilogramů skla. Nejčastěji jsou to lahve od nápojů, zavařovací sklenice nebo rozbité skleničky. Čas od času se v domácnosti rozbije i okenní tabule. To vše mohou lidé v ČR třídit už do více než 82 tisíc kontejnerů.

Ve většině obcí a měst v ČR je zaveden sběr jak barevného, tak čirého skla. Pro sběr barevného nebo směsného skla slouží kontejnery zelené barvy, na sklo čiré jsou pak určeny bílé kontejnery. Důvod tohoto rozdělení je prostý – z barevného skla se totiž čiré již nevyrobí.

Vytříděné sklo z kontejnerů a sveze na třídící linky, kde se odstraní případné nežádoucí příměsi. Poté se nadrtí a pomocí dopravníků a vibračních sít se dále upravuje. Nakonec se čistí na požadovanou vysokou kvalitu pomocí optoelektrických čidel. Nečistoty by se totiž mohly dramaticky projevit na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků. Jen si představte, že ve 100 kilogramech skleněného střepu pro sklárny, může být maximálně jeden gram nečistot. Takovou kvalitu lze docílit pouze na velice složitých třídících zařízeních, která jsou schopna splnit požadavky skláren na vstupní kvalitu skla. Proto se na rozdíl od papíru a plastů sklo dotřiďuje jen na několika málo specializovaných linkách - v ČR je jich aktuálně šest.

Nejčastěji se z recyklovaného skla vyrábí lahve na minerálky a pivo. Z tabulového skla se pak opět vyrábí nové tabulové sklo. A ve specializovaných továrnách se z odpadního skla vyrábí tepelné izolace – skelná vata, a tzv. pěnové sklo, což je materiál, který je vhodný jako izolační zásyp okolo domů, nebo jako izolace základové desky místo kamenného štěrku. Nadrcené sklo se může použít i bez nutnosti tavení jako přísada do speciálních druhů betonů a brusných hmot.

Proč recyklovat sklo?

Jako obalový materiál patří sklo z hlediska vztahu k životnímu prostředí a recyklaci k těm nejšetrnějším. Je totiž z velmi dobře recyklovatelných surovin. A lze jej recyklovat prakticky donekonečna. Starým sklem se dá nahradit až 65 % sklářských písků, přičemž hlavní výhodou výroby nového skla ze starého je ohromná úspora energie, která může činit až 90% oproti výrobě ze sklářských písků.

V naší obci můžete sklo třídit do zelených a bílých kontejnerů, aktuálně jsou 2.

 

Do kontejneru Na sklo patří Do kontejneru Na sklo nepatří
  • barevné sklo a čiré sklo
  • keramika a porcelán
  • lahve od vína, jiných alkoholických i nealko nápojů
  • zrcadla, autosklo, drátované sklo
  • tabulové sklo z oken nebo dveří
  • varné sklo nebo zlacené sklo

Příběh skla

Zajímavý pohled na třídění a recyklaci přímo optikou jednotlivých materiálů nabízí originální video spoty, umístěné na stránkách Samosebou.cz. Tentokrát se pojďme podívat na druhou šanci vytříděných skleněných lahví, které mohly skončit nevytříděné ve směsném odpadu. Jenže sympatická slečna se chová zodpovědně a chrání přírodu kolem sebe. A tak právě tady, ve zvonovém kontejneru na sklo, začíná nový příběh skla.

Z třídicího kontejneru putují lahve na třídicí linku, kde je nejprve dotřídí a odstraní případné nežádoucí příměsi. Poté se nadrtí a dále upravuje a čistí. A tentokrát se takto upravené střepy dostaly do sklárny k šikovnému sklářskému mistrovi, který je použil do své nádherné vázy. Právě tato váza pak svou krásou okouzlila spolu s darovanou kyticí právě tu sympatickou slečnu, která dala na začátku našeho příběhu prázdným skleněným lahvím druhou šanci. Kruh se tak krásně uzavírá.

 

Jak správně třídit plasty?

26,9 kilogramu – tolik plastu vytřídí v průměru jedna česká domácnost za 365 dní. A co všechno vlastně do této skupiny patří? Seznam je poměrně rozsáhlý – od svačinových sáčků, igelitek a PET lahví až po plastové hračky.

Historie plastů jako materiálu není delší než dvě stě let. Plast je materiál, který se uplatňuje téměř ve všech oblastech lidské činnosti - v mnoha ohledech je už jen stěží nahraditelný a jeho spotřeba neustále roste. V ČR se třídí do žlutých kontejnerů či pytlů na separovaný odpad. Do nich můžeme vytřídit svačinové sáčky, fólie, igelitové tašky, PET lahve, kelímky, krabičky, pěnový polystyren a další druhy plastů. Co vše můžeme do žlutého kontejneru vyhodit, nám napoví samolepka, která je na každé nádobě na třídění odpadu. Hlavně u „petek“ nebo kelímků bychom měli před vhozením do kontejneru minimalizovat jejich objem sešlápnutím nebo zmáčknutím. Do tříděného plastu rozhodně nepatří mastné nebo jinak znečištěné obaly, ani celofán.

Takto vytříděný plast putuje na dotřiďovací linku, kde se ručně dotřídí. Pracovníci ho na třídícím páse rozdělí podle druhů na základní skupiny (PET lahve, duté plasty, fólie, polystyren a směsný plast) a vyberou z něj případné nečistoty. PET lahve se přitom ještě rozdělují podle barev. Takto roztříděný plast se slisuje do balíků a odváží k dalšímu zpracování. U zpracovatelů se dále drtí, pere a upravuje na požadovanou surovinu pro výrobu finálních produktů.

Proč recyklovat plast?

Plasty se vyrábějí z ropy. A jak jistě všichni víme, zásoby této suroviny, stejně jako dalších přírodních zdrojů, jsou omezené. Třídění a recyklace plastů je tedy rozhodně na místě.

Nejčastěji z vytříděných plastů vzniká tzv. regranulát, který má podobu malých peciček a je již vstupní surovinou pro výrobu nových plastových výrobků. Na regranulát se zpracovávají hlavně fólie a obaly od potravin. Recyklované plasty najdete ve většině nových plastových výrobků. Pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic a tepelných izolací. Ze směsných plastů se pak vyrábějí například ploty, zatravňovací dlažba, zahradní kompostéry nebo protihlukové zábrany. Z vytříděných PET lahví se vyrábějí nové PET lahve nebo technická a textilní vlákna, která se pak používají pro výrobu koberců nebo oděvů. Například z pouhých 50 PET lahví lze vyrobit jednu fleecovou bundu.

Tříděním a recyklací plastů šetříme energii i neobnovitelné přírodní zdroje – konkrétně ropu. Ročně pak díky třídění a recyklaci obalových odpadů společně ušetříme 25 km2 přírody.

V naší obci můžete plasty třídit do 1. žlutého kontejneru.

 

Do žlutého kontejneru patří Do žlutého kontejneru nepatří
  • fólie, igelitové sáčky, plastové tašky
  • obaly se zbytky jídla nebo čisticích prostředků
  • sešlápnuté PET lahve, kelímky od jogurtů
  • molitan
  • nádoby od kosmetiky a čisticích prostředků
  • podlahové krytiny, novodurové trubky, PVC
  • obaly od CD, polystyren (menší kusy)

Příběh plastů

Zajímavý pohled na třídění a recyklaci přímo očima jednotlivých materiálů nabízí originální video spoty, umístěné na stránkách Samosebou.cz. Pojďme se tedy podívat na druhou šanci PET lahví a dalších vytříděných plastů, které mohly skončit pohozené někde v přírodě nebo ve směsném odpadu. Mladík však nelenil a vytřídil je do žlutého kontejneru. A právě tady začíná nový příběh plastu.

Ze žlutého kontejneru vytříděné plasty dopraví svozové auto na třídicí linku, kde je nejprve dotřídí, slisují do balíků a odešlou k dalšímu zpracování. Tentokrát se zaměříme na tzv. PET flakes, které se taví na umělé vlákno. To použil v tomto případě jako výplň výrobce spacáků. A právě takový spacák pak třídícímu mladíkovi pomůže v nouzi!

 

Jak správně třídit nápojové kartony?

Nápojové kartóny neboli krabice od mléka, vína či džusů. V ČR se třídí do kontejnerů různých barev a tvarů – vždy jsou ale označeny oranžovou nálepkou. V menší míře je obce sbírají prostřednictvím oranžových pytlů. Ročně se takto v celé ČR vytřídí bezmála 4 tisíce tun tohoto materiálu.

V ČR se začalo se sběrem a tříděním nápojových kartonů systematicky v roce 2003. Do té doby byly vnímány spíš jako nežádoucí příměs a jejich využití bylo sporadické. V současné době jsou nápojové kartony již plnohodnotnou součástí tříděného sběru – vždyť ze 75 % jsou tvořeny velmi kvalitním papírem.

Recyklace nápojových kartonů

Ve světě je recyklace nápojových kartonů zajišťována hlavně papírnami, v ČR je dokáže optimálně zpracovat pouze jediná. Zpracování je prakticky stejné jako u sběrového papíru – nápojové kartony se rozmixují ve vodní lázni. Papírová vlákna se pak přidávají k běžné papírovině a nanáší se na papírenský stroj. Výsledkem jsou role nového papíru, které se používají na výrobu sáčků a tašek. Díky tomu, že nápojové kartony obsahují kvalitní papírenské vlákno, mohou se z nich vyrábět papírové obaly s menší hmotností, ale se zvýšenou pevností. Ze zbylé polyetylénové a hliníkové fólie se mohou vyrábět palety, školní pomůcky, květináče a jiné plastové výrobky nebo je lze využít jako palivo do cementáren.

Dům z nápojových kartonů?

Druhou možností recyklace nápojových kartonů je výroba stavebních a izolačních desek. Výroba stavebních desek probíhá již několik let na Slovensku a částečně i v ČR. Nápojové kartony se nejprve rozdrtí na požadovanou velikost. V případě, že obsahují významné zbytky nápojů, se vzniklá drť vypere a vysuší, aby nemohla obsahovat žádné choroboplodné zárodky. Usušená drť se pak nanáší do forem a při teplotách přesahujících 200°C se lisuje do desek. Ty mají podobné vlastnosti jako sádrokarton, v  některých parametrech ho dokonce předčí. Desky lze navíc kombinovat i s jinými materiály jako jsou pěnový polystyren nebo polyuretan - vznikají tak panely, ze kterých je možné montovat tepelně nebo zvukově izolační příčky, podhledy nebo izolace. Z panelů je možné postavit celý dům, včetně obvodových zdí, nebo koupelen. V ČR tak stojí už desítky domů postavených právě z tohoto materiálu.

V naší obci sbíráme nápojové kartony do 1. žlutého kontejneru.

 

Do kontejneru Na NK patří Do kontejneru Na NK nepatří
  • krabice od džusů
  • měkké sáčky od kávy
  • krabice od vína
  • měkké sáčky od potravin v prášku
  • krabice od mléka a mléčných výrobků
  • nápojové kartony se zbytky nápojů a potravin

Příběh nápojového kartonu

Zajímavý pohled na třídění a recyklaci přímo optikou jednotlivých materiálů nabízí originální čtveřice video spotů, umístěných na stránkách Samosebou.cz. Tentokrát se pojďme podívat na druhou šanci nápojového kartonu, v tomto případě spíše nápojového kartonku od džusu, který mohl skončit pohozený někde na ulici nebo ve směsném odpadu. Jenže elegantní dáma v letech ví, co se sluší a patří. A tak právě tady, v kontejneru označeném oranžovou nálepkou, začíná nový příběh nápojového kartonu.

Z třídicího kontejneru putují nápojové kartony na třídicí linku, kde je nejprve dotřídí, slisují do balíků a odešlou k dalšímu zpracování. Nápojové kartony se zpracovávají buď v papírnách na nový papír, nebo se z nich vyrábějí speciální stavební a izolační desky. My se tentokrát podíváme, jak se z vysloužilého „nápojáče“ rodí novinový papír, respektive noviny. Právě noviny unášené větrem pak zastaví zloděje, který chtěl okrást naši poctivou elegantní dámu. Lépe se jí vytříděný odpad nemohl odměnit!

Jak a kam vytřídit kovy?

S kovy coby obalovým materiálem se setkáváme nejčastěji v podobě plechovek od piva, limonád nebo energetických nápojů. A taky v podobě deodorantů nebo bytových vůní ve spreji a samozřejmě stále i s plechovkami od konzerv. Již řadu let se kovy v ČR sbírají hlavně prostřednictvím výkupen surovin, kde je rovnou rozdělují do nádob podle materiálu a dalších vlastností. Od 1. ledna 2015, kdy mají obce povinnost zajistit sběr kovů na svém území, přibyly ale i další možnosti, jak s kovy naložit. Výkupny surovin totiž nejsou všude, proto můžete kovy odevzdat jak do sběrného dvora, tak některé obce a města umístily na ulice samostatné nádoby na sběr kovů.

12 kilogramů – v průměru takové množství kovů vytřídil v loňském roce každý z nás. Kovy, které se takto seberou, většinou už nevyžadují příliš velké dotřídění, maximálně se pomocí magnetu oddělí ty železné od hliníkových plechovek. Pak už míří rovnou ke zpracování do hutí.

Kovy recyklujeme už stovky let

Recyklace kovů se ve zjednodušené podobě používala prakticky už ve středověku, v 19. století se ale dočkala průmyslového rozvoje. Zpracováním starého železa se ušetří velké množství primárních surovin a také energie - až 90 %. Pro výrobu některých výrobků je dokonce použití starého železa nezbytné.

V minulosti se většina kovů sebraných na území ČR vyvážela za hranice - nejčastěji do Německa. V současnosti se už zpracovává hlavně v tuzemsku. Recyklace kovů je téměř dokonalá. Pokud si koupíte nový kovový výrobek, nemáte v podstatě šanci zjistit, zda byl vyroben z rudy, nebo z vytříděného kovového odpadu.

Zajímavostí pak je, že tenkostěnný hliník, např. v podobě fólií, víček, ale i nápojových plechovek se nepoužívá na výrobu nového hliníku, jak si mnozí z vás možná mysleli, ale drtí se na tzv. granálie, které pomáhají při výrobě železa jako oxidant.

Při recyklaci složitějších zařízení, jako jsou konstrukce elektrospotřebičů nebo autovraky, se používají speciální velkokapacitní drtiče, které odpad rozdrtí na malé kousky. Ty se následně pomocí různých sít a třídičů roztřídí na jednotlivé materiály, které se potom předávají k vlastní recyklaci. I recyklace kovů může být zajímavá, z hlediska množství se jedná dokonce o surovinu, které se zrecykluje nejvíce, a která je pro další výrobu velmi ceněná.

Jak správně naložit s bioodpadem?

Papír, plasty, sklo a nápojové kartony už docela samozřejmě třídí 7 Čechů z 10. Separovat i zbytky z kuchyně a zahrady, které lze ještě dále zpracovat, se ale teprve učíme. Přitom tzv. bioodpad tvoří až pětinu objemu v našich popelnicích, za jejichž svoz platíme.

Vše, co má přírodní základ a co se v přírodě samo rozloží – tak lze velmi zjednodušeně definovat bioodpad. Bioodpad tvoří jednak kuchyňské odpady (jde o zbytky ovoce a zeleniny, zbytky jídel…) a zároveň jsou to odpady vznikající při údržbě zeleně (zbytky rostlin, ostříhaný živý plot, ořezané větvě, posekaná tráva nebo shrabané listí).

Jak bioodpad třídit?

Bioodpad lze třídit různými způsoby. Na venkově si lidé často na svých zahrádkách - po vzoru našich babiček a dědečků - zakládají tzv. kompost, kam všechen „zelený“ odpad dávají. Ve městech bylo donedávna třídění bioodpadu skoro nemožné – teď už má ale zelenou. Od ledna 2015 mají totiž obce povinnost zajistit mimo jiné i sběr biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu. Jaký způsob zvolí, je ale na uvážení obce. Někde tam sbírají bioodpad prostřednictvím sběrného dvora, někde obce přistavují velkokapacitní kontejnery, jinde zas rozmístily na sídlištích a u rodinných domů speciální nádoby na bioodpad a někde pak dokonce rozdávají občanům i tzv. kompostéry. Celá řada obcí si vybudovala i vlastní kompostárny, v nichž bioodpady přijímají a rovnou je tam i zpracovávají.

Proč třídit bioodpad?

O tom, že tříděním bioodpadu šetříme místo v popelnici na směsný odpad a tím pádem i vlastní peníze v podobě poplatku za svoz komunálního odpadu, jsme se už zmiňovali. Existují ale i další důvody. Třeba fakt, že bioodpady uložené na skládku při svém rozkladu uvolňují velké množství metanu a oxidu uhličitého, tedy skládkové plyny. Tomu se snaží Ministerstvo životního prostředí zabránit omezováním ukládání bioodpadů na skládky, od roku 2024 by mělo být skládkování pro bioodpad zcela zapovězeno.

V naší obci můžete bioodpad třídit do velkoobjemového kontejneru.

 

Do nádoby na bioodpad patří Do nádoby na bioodpad nepatří
  • veškeré rostlinné zbytky
  • maso, kosti, ani jiné živočišné zbytky
  • pytlíky s čajem, lógr z kávy
  • rostliny, které jsou napadené chorobami
  • pečivo, skořápky od vajíček
  • exkrementy živočišných zvířat
  • lepenka, papírové kapesníky
  • popel z uhlí
  • popel ze dřeva
  • nedopalky cigaret

 

Jak naložit s ostatním odpadem?

Jak třídit papír, plasty, sklo, nápojové kartony i kovy už ví většina z nás. Co ale patří do směsného odpadu a pro které odpady je i černý kontejner tabu, v tom ještě někteří tápou. Obecně bychom se měli držet zásady vytřídit vše, co lze, a do směsného odpadu pak házet minimum odpadu. Také mějme na paměti, že tam rozhodně nepatří kusy nábytku, stavební materiál z rekonstrukce bytu nebo staré oblečení po úklidu šatníku. A taky pozor na odpady od chemikálií a zbytky léků.

Velkoobjemový odpad

Do velkoobjemového odpadu patří například již zmíněný starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky nebo drobný stavební odpad. Tyto odpady můžete odvézt na sběrný dvůr, nebo využít mobilního sběru, pokud jej vaše obec organizuje. Pokud například rekonstruujete dům nebo vyklízíte byt po babičce, doporučujeme objednat si přistavení velkoobjemového kontejneru u specializované odpadové firmy

Nebezpečný odpad

Obecně jsou to odpady nebo obaly kontaminované zbytky látek, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo životní prostředí. Musí být proto odborně odstraněny ve speciálních zařízeních. Patří sem například barvy, lepidla, rozpouštědla, oleje, pesticidy, léky a domácí chemikálie a obaly od nich. Tyto odpady bychom měli odkládat výhradně do sběrného dvora, nebo využít mobilního sběru, pokud je obcí organizován. Varování, že jde o nebezpečný odpad, je označeno na etiketě obalu a vždy by tam měla být informace, jak s nespotřebovaným obsahem naložit. Nepotřebné léky můžeme vrátit přímo do lékárny.

Vysloužilé elektrospotřebiče a baterie

Tato zařízení podléhají tzv. zpětnému odběru, který zajišťují v ČR specializované firmy. Místa zpětného odběru najdete nejčastěji ve sběrných dvorech nebo v elektroprodejnách. Stále
častěji už ale můžete využít i speciální plechové kontejnery, které jsou pro tento odpad určeny. Spotřebiče se pak třídí podle skupin na ledničky a mrazáky, na televize a monitory a na další spotřebiče. Každý výrobek má totiž svoje speciální požadavky na demontáž a recyklaci. Cílem je rozebrat vysloužilý spotřebič na jednotlivé součástky tak, aby se jich dalo co nejvíc recyklovat, a v případě, že obsahuje nebezpečné látky, aby bylo možné je bezpečně oddělit a odborně odstranit.

Vysloužilé baterie pak můžeme odevzdat téměř v každém supermarketu, v elektroprodejnách nebo dokonce na úřadech. Takto sebrané baterie míří do centrální třídírny, kde se roztřídí podle typu a použitých materiálů. Následně se odvážejí k jednotlivým zpracovatelům.

 

Textil

Použité oblečení, které vyřadíme ze svého šatníku, nemusí nutně končit v zapomnění. V současné době se sbírá textil několika způsoby a z několika důvodů. Nejprve si řekněme ty způsoby – nejjednodušší je vložit textil do speciálních kovových kontejnerů umístěných přímo na ulicích, další možností je pak jednorázová organizovaná sbírka šatstva. A teď k těm důvodům - tím prvním je charitativní sběr, kdy se ještě použitelné oblečení, případně i obuv a hračky, předávají potřebným. Staré šatstvo může také sloužit k výrobě čistících hadrů. Nejprve se z něj ale odstraní knoflíky a zipy, pak se nařeže na archy a slisuje do balíků. Ty jsou pak dodávány především firmám v automobilovém průmyslu a v opravárenství.

Textil vyrobený z přírodních vláken pak slouží pro výrobu speciální lepenky. Ze silně znečištěných kusů se pak vyrábí alternativní palivo pro cementárny.

V naší obci můžete využít tato zařízení a služby:

  • Kontejnery např. na elektroodpad a textil jsou v budově obecního úřadu
  • Velkoobjemový kontejner a svoz nebezpečného odpadu objednává obecní úřad vždy 2x ročně